Hucul
Historie tohoto houževnatého horského koníka se nepočítá na stovky, ale zřejmě na tisíce let. Je možné, že vznikl přímo z tarpana lesního již v některém z období pleistocénu. Jeho domovinou jsou především rumunské a ukrajinské Karpaty. Puvodní využiťí tohoto koně bylo v zemědělství a v zápřahu. Tento kůň má předky v primitivních plemenech, avšak jeho ráz mu vetkla hlavně krajina, ve které žil - Karpaty v Podkarpatské Rusi. Koník vyniká odolností, původně to byl divoký kůň který pravděpodobně vznikl křížením Tarpana a koně Převalského. To dokládá úhoří pruh na hřbetu a zebrování na nohou. Avšak toto plemeno pochází ze skupiny tzv. primitivních koní.
I když se v jeho chovu v určitém období nakrátko projevil příliv orientální a anglické krve, zachoval si typický vzhled s krátkým a kompaktním tělem, plochým kohoutkem a silnýma, hustě osrstěnýma nohama. Ostatně srst má hustou na celém těle. Hříva a ocas jsou husté. Hucul má v kohoutku kolem 125 až 135cm. Povahu má klidnou někdy až inteligentní. Zbarvení má různé, mimo bělouše. Typickými znaky jsou oslí kříž, zebrování, téměř vždy úhoří pruh. Je to silný a odolný kůň, v horském terénu výjimečně spolehlivý a neúnavný. Mezi jeho klady patří že pokud má svého pána, poslouchá jako pes a výjimečně si postaví hlavu.
Pod sedlem i v tahu: především vyjížďky a hipoturistika, ale i skoky, hipoterapie, voltiž, stahování dřeva, tah lehkého kočáru… Ze země se dobře učí cirkusovým kouskům (jako např. poklona). Je klidný, a proto na něm mohou jezdit a starat se o něj i malé děti. Je to rodinný kůň, silný, takže unese lehce i dospělého, má velmi všestranné využití, velmi odolný a nenáročný, dobře chodí ve skupině (společné vyjížďky) a je přátelský. Celý rok může být chován na pastvině (jen v zimě je ho potřeba přikrmovat senem.)
Náhledy fotografií ze složky koně,poníci